Jak zachytit nesmrtelnost krásy?

Důvody k fotografování krásy jsou různé, ale vždy je spojuje vášeň a touha po originalitě. Pojďme si představit 4 základní fotografické žánry portrét, glamour, akt a fashion, které spojuje jeden jmenovatel – okouzlení krásou, která má tisíce podob. Tou nepostradatelnou třešničkou na dortu je pak jedinečný styl, technika, přístup a zkušenosti fotografa.

Portrét jako zrcadlo duše

Každá tvář má svůj příběh a záleží pouze na fotografovi, zda jej přečte a zaznamená. Portrétní fotografie zachycuje podoby jedné nebo více osob na fotografii, ve které převládá tvář a její výraz. Na snímku může být i část těla, nebo celá postava a doplňující pozadí. Portrét není náhodný snímek, ale komponovaný obraz osoby ve statické pozici, hledící přímo do objektivu (případně i mimo osu). Portrétní fotografie je velice strukturovaná podle způsobu využití fotografie (identifikační, reprezentační, reportážní portrét atd.) a klíčovou roli zde hraje především nezaměnitelný rukopis fotografa. 

Začátky portrétní fotografie byly kruté. Portrétní fotografie začala existovat s několikaměsíčním zpožděním od vynálezu fotografického procesu daguerrotypie v srpnu 1839. Byla často levnější, přístupnější a rychlejší než technika portrétní malby. Styl děl odpovídal technickým požadavkům: 30sekundová expozice a estetické prvky vycházející z tehdejšího malířství. Model tak musel nehybně sedět dlouhé sekundy před kamerou – byly nutné různé podpěrky pro hlavu a tělo, takže historie zná Saronnysův univerzální držák hlavy nebo Bradyho stojan. 

 

 

Glamour jako oslava půvabu

Glamour se snaží zachytit krásu a přitažlivost ženského těla, které je vždycky velmi málo oblečené nebo polonahé. Pozor, glamour není erotická fotografie nebo dokonce pornografie – choulostivější partie případně i jiná část těla je zakryta oblečením. U glamour není zásadní oblečení, ale modelka, která se často dívá do objektivu. Fotka musí u diváka vyvolat určitý pocit erotična a sexuálního napětí.  Do žánru glamour se řadí také fotografie, kde jsou modelky zcela oblečené. Zpracováním však opět musí mít erotický náboj. 

Pohled na to, jak má vypadat glamourová fotografie, se v průběhu let měnil a mění. Počátky najdeme v tzv. francouzských pohlednicích, což byly malé pohlednice vyrobené z tvrdého papíru s fotografií nahé nebo částečně nahé ženy. Tyto kartičky byly vyráběny ve velkém množství, především ve Francii na konci 19. a počátku 20. století. V USA byly ilegální a obchodovali s nimi především pouliční prodejci, obchody s tabákem a řada dalších dodavatelů za účelem dalšího prodeje sběratelům a turistům. 

 

 

Akt jako umělecká zpověď

Akt vychází z malby a zobrazuje zcela nahé (akt) nebo částečně odhalené lidské tělo (poloakt). Jako umění vzbuzuje v lidech krásu, úžas a fantazii, nikoliv sexuální reakci samu o sobě. Umělecký fotograf tělo vnímá jako propojení krásy, duše, smyslnosti a nezměrné kreativity. Akt by měl ukázat, jak lidské tělo opravdu vypadá z estetického hlediska, a měl by přiblížit rozdíl mezi nahým tělem ve skutečnosti a jeho obrazem v umění. Záměna s erotickou či pornografickou fotografií je nemyslitelná.

Počátky fotografie aktu jsou okouzlující. Pionýr aktu, Eadweard Muybridge (1830 – 1904), studoval a dokumentoval pohyb ženského i mužského těla a na vědecké bázi spolupracoval s lékaři a fyziology. Další průkopníci fotografie aktu zpočátku zobrazovali nahé tělo tak, jak bylo obvyklé v malířství. Například francouzský fotograf Henry Peach Robinson ke svým fotografickým kompozicím dělal nejdříve kreslené náčrtky. Podle nich fotografoval postavy, které vystřihoval a lepil na vhodné pozadí. Celek pak znovu fotografoval.

 

Fashion jako kompliment šatům

Fotografie módy je nejčastěji určena pro reklamu nebo módní časopisy. Hlavní roli v něm hraje oblečení, oblečení a zase oblečení. Modelka svou přítomností pouze podpoří celou atmosféru a dodá jí výraz. Stejně jako roste módní průmysl, tak roste i fotografický žánr fashion. Vydobyl si svůj vlastní estetický styl, v němž je móda a odívání podpořeno příběhem a exotikou. 

Jak vypadal první módní book? Roku 1856 vydal Adolphe Braun knihu, která obsahovala 288 fotografií Virginie Oldoiniové, hraběnky Castiglione, toskánské šlechtičny ze soudního dvora Napoleona III. Fotografie ji zobrazovaly v jejích oficiálních soudních šatech, které se považují za první fotografovaný módní model.

 

 

Nechte se inspirovat profesionály v těchto 4 žánrech a naučte se fotit portrét, glamour, fashion a akt jako oni. Přihlaste se na nejlepší fotoworkshop téhle sezóny: https://fotokurzyangelo.cz/workshop/

UložitUložit

UložitUložit

UložitUložit