Portrét ti nic neodpustí, každá maličká chyba v kompozici, estetice či detailu je hned vidět

7.–10. června 2018 se uskuteční nejlepší fotoworkshop téhle sezóny s tématem portrét, fashion, glamour a akt. Jedním z lektorů bude mezinárodně uznávaný fotograf Angelo Purgert specializující se na portrétní fotografii. Jaká jsou úskalí portrétu, kde brát inspiraci a jaká byla cesta Angela k fotografování, se dozvíte v našem rozhovoru.

 

Angelo, proč si vybral portrétní fotografii? V čem tě portrét fascinuje?

Nezvolil jsem si portrét jako svůj hlavní žánr ihned – postupně jsem se k němu propracoval přes focení přírody a následně architektury. Je to velmi náročná oblast fotografie. A co mě na ní fascinuje? Především to, že každý člověk, ať je to muž, žena nebo dítě, má své kouzlo, autentičnost a krásu, kterou má ať už navenek nebo uvnitř každý z nás. A to já mohu jako portrétní fotograf zachytit, hrát si s příběhem a třeba i nějaký vytvořit.

Byla tvoje volba fotografického žánru jasná, nebo jsi váhal mezi jinými?

Nebyla, jak jsem již naznačil výše, postupně jsem se k portrétu dopracoval. Fotografování portrétu je už vyšší stupeň fotografie. Na portrétu je každá i maličká chyba v kompozici, estetice nebo detailu ihned vidět. Zkrátka portrét ti nic neodpustí.

 

 Řekl sis někdy trpkou větu: „Měl sem raději dělat něco jiného…“

Ne neřekl. A rád bych u portrétní fotografie zůstal již nastálo.

 Vzpomínáš si na svůj první úspěch?

Můj první skutečný úspěch byla tátova pochvala. Když jsem jeho Flexaretou ve čtrnácti letech vyfotil své první fotky. To je pro mě nezapomenutelná motivace dodnes.  Ale odrazovým můstkem byl bezesporu můj nápad na charitativní fotografický projekt První republika a následně jeho první výstava v Obecním domě v Praze, která byla společná s Alfonsem Muchou. Pak se mi již začali ozývat sami galeristé se zájmem o uspořádání výstavy a nakladatelství se zájmem o vydání knihy.

 

Jaká je tvoje základní fotografická výbava a co považuješ za nepostradatelné při focení portrétu?

Fotím na digitální full frame a k tomu používám světelný pevný objektiv s ohniskovou vzdáleností 85 mm. Pokud má rád fotograf práci se světlem a snížené světelné podmínky, tak by měl určitě mít digitální zrcadlovku full frame + světelné objektivy 50, 85 případně 135 mm.

 

 Angelo, poraď začínajícím fotografům svoje vychytávky. Na co si dát při focení portrétu pozor?

Když fotíte portrét v protisvětle, je dobré použít blesk, abyste vyvážili hladinu světla. Naopak když fotíte portrét na přímém slunci v poledne, je třeba použít difuzní odraznou desku, aby ve tváři pod nosem a pod očima nebyly ostré a tmavé stíny. Při kompozici portrétované osoby si dávejte hlavně pozor na nohy a prsty. Prosím vůbec neřezat, aby pak nevypadaly jako pahýly…

 Poznáš při prvním pohledu na fotku, že je to začátečnická práce. Jsou nějaké klasické chyby při focení portrétu?

Při focení portrétu je důležité ostřit na oči a to s použitím manuálního výběru ostřícího bodu. Jinak se často stává, že jsou v lepším případě rozostřené pouze oči. Také dávejte pozor na vhodnou kompozici a neřezejte hlavu:-)

 

 Kde nejraději fotíš a máš nějaké oblíbené modely?

Všechno má své. Mám rád exteriér i ateliér, ale rád fotografuji při nižší hladině světla – líbí se mi hra světel a stínů. A koho rád fotím? Je mi jedno koho fotím, každý z nás je jedinečný originál. To je na lidech a jejich fotografování to nejkrásnější.

 Máš tajný sen, koho bys chtěl portrétovat?

Rád bych si někdy střihnul nějakého známého Hollywoodského herce nebo herečku. Zajímalo by mě, jak by k focení přistupovali a jak by se chovali. Lidé se při fotografování často otevřou a vznikají tak nejen zajímavé situace, ale především fotky, které by mě na počátku třeba ani nenapadly. Focení je živelný proces:-)

 

 

 Co nebo kdo je tvojí inspirací? A když inspirace dochází, kam se obracíš?

Nejvíce mě inspiruje touha po tom vytvořit něco nového a originálního, co by promlouvalo ke všem lidem. Nedostatek inspirace jsem naštěstí zatím neřešil. Za posledních deset let bylo tolik inspirace a focení, že jsem se tím nemusel zabývat. Až ona chvíle nastane, pak uvidím…

Jaká je pro tebe definice krásy, co považuješ za krásné?

 

To je těžké, myslím si, že definice krásy nemá své hranice. Každý z nás považuje často něco jiného za krásu než ten druhý. Ale asi nejvíce se k tomu přibližuje úměra, že když někdo vytvoří něco krásného, tak čím více lidí tím osloví, tím se ta krása pak násobí:-)

 Angelo a ještě dovol poslední otázku: Co budeš dělat za 30 let?

Lektorovat a fotit. Ale asi více lektorovat, u toho můžu pořád sedět, pokud mě k tomu donutí věk:-)